Za vašimi humny

Příroda není cosi vzdáleného a tajuplného, její nesmírné hodnoty a vzácnosti mohou být i takřka za našimi ploty. Řada z vás žije v Boskovštejně od narození, mnozí jste se do této krásné obce přiženili či přistěhovali. Každý z vás zná svého souseda, už méně z vás zná své spoluobčany na druhém konci Boskovštejna, ale málokdo si uvědomuje, že stejný životní prostor s vámi tady sdílí řada obyčejných i velice neobyčejných druhů živočichů a rostlin. Všimnuli jste si někdy, že vaše zahrádky plynule přechází ve stráň, mez či loučku pokrytou barevným kobercem nejrůznějších kytek a trav? Vyklonili jste se někdy z okna svého traktoru a vnímali, jak malebně a přirozeně meandruje říčka Jevišovka údolím, kde jste trávili své dětství a chytali larvy chrostíků či raky? Zavítali jste někdy na procházce se psem či vnoučaty do téměř stoletého třešňového sadu, kde v dutinách stromů žije podezřele větší množství hmyzu a ptáků než jinde v okolí?  Uvědomili jste si, že široko daleko na svých cestách nepotkáte taková nádherná a zachovalá místa jako je Měchounčný kopec téměř za vašimi humny?

Přírodní hodnoty okolí Boskovštejna

Boskovštejn leží v průměrné výšce 360 metrů nad mořem a rozkládá se na celkové katastrální ploše 758 ha. Lesy rostou asi na jedné polovině katastrálního výměru obce a orná půda tvoří pouze 31 %. Obcí protéká říčka Jevišovka, která je páteří Přírodního parku Jevišovka a na svém středním toku přirozeně meandruje ve svém zařízlém, místy skalnatém údolí s kamennými moři, četnými vyhlídkami a suťovými porosty obklopená nivními loukami a teplomilnými lesy. Podobný přirozený charakter má i nedaleký přítok Jevišovky - říčka Nedveka.

Největším přírodním bohatstvím místní mírně zvlněné krajiny řadící se do Jevišovické pahorkatiny jsou zdejší rozsáhlé smíšené lesy, které v jinak bezlesé zemědělské krajině jižní Moravy poskytují doslova oázu a útočiště mnoha vzácným organismům. V řece Jevišovce byl prokázán výskyt významných druhů ryb ouklejky pruhované (Alburnoides bipunctatus), mníka jednovousého  (Lota lota) a hořavky duhové (Rhodeus sericeus). V blízkosti řeky můžeme pozorovat užovku podplamatou (Natrix tessellata) a ledňáčka říčního (Alcedo atthis). V tůních a mokřadech se vyskytují čolek velký (Triturus cristatus), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a všechny druhy zelených skokanů.

V Boskovštejně se nachází rozsáhlé bývalé obecní pastviny (cca 15-20 ha), které jsou místem výskytu mnoha druhů rostlin, ale také pestrých hmyzích společenstev suchých stepních trávníků. Jihozápadně od obce Boskovštejn se nachází Měchounčný kopec, který představuje nejzachovalejší část bývalých rozsáhlých obecních pastvin hostící populace některých ohrožených druhů rostlin jako je křivatec český (Gagea bohemica) nebo smil písečný (Helichrysum arenarium). Stepní trávníky na lokalitě hostí dosud mimořádně bohatá společenstva teplomilných a suchomilných druhů hmyzu a pavouků, i když je lokalita již několik desetiletí bez péče. Díky extrémním podmínkám zde dosud přežívají i náročné druhy skalních stepí a suchých trávníků. V roce 2012 byl na Měchounčném kopci proveden průzkum bezobratlých, který prokázal výskyt celkem 139 druhů brouků. K těm nejvýznamnějším patří např. střevlíček Cymindis angularis, majka Meloe scabriusculus, 44 druhů denních motýlů, z nichž nejpozoruhodnější je bohatá populace okáče kostřavového (Arethusana arethusa), 3 druhy vřetenušek, 10 druhů rovnokřídlých a také kudlanka nábožná (Mantis religiosa), z toho 7 druhů je zvláště chráněných a 15 druhů uvedených v Červeném seznamu bezobratlých. Z pavouků je významným objevem běžník vřesovištní (Xysticus striatipes), pavouk vyskytující se vzácně na bylinné vegetaci zachovalých stepních biotopů, písčin a vřesovišť.

Kromě zachovalých pastvin najdeme v Boskovštejně také téměř stoletý třešňový sad (cca 1,2 ha) nacházející se severovýchodně od obce ve svahu nad řekou Jevišovkou na jejím pravém břehu. Sad je domovem mnoha zajímavých druhů rostlin a živočichů. Řada z nich je vázána na dřevo ovocných stromů, ať už živých, usychajících nebo mrtvých třešní. Na této lokalitě můžete při troše štěstí potkat některé z krásných obyvatel starých stromů. Z ptačí říše k nim bezesporu patří krutihlav obecný (Jynx torquilla), který využívá staré drobné dutiny k hnízdění, nebo nápadnější šplhavec strakapoud prostřední (Dendrocopos medius). Z hmyzu nás zaujme krasec třešňový (Anthaxia candens), který se vyvíjí pod kůrou živých osluněných třešní nebo tesařík bukový (Cerambyx scopoli), který s oblibou navštěvuje květy bezů a šípků. Mrtvé stromy ožívají v noci různými druhy potemníků, kteří se přes den ukrývají v dutinách nebo štěrbinách kůry. Na květech hlohů a třešní na jaře hojně posedávají nápadní zlatohlávci, kteří se také vyvíjejí v trouchu listnatých stromů.