Jméno obce Boskovštejn, dříve též Boskův Týn nebo Boskůvtýn a nebo Boskowstejn bylo vysvětlováno jako hrad pana Bočka z Kunštátu, pána na Jevišovicích. Dnešní vzhled obce je dán dlouhým historickým vývojem. Hlavním centrem byla pravděpodobně vodní tvrz, později přestavěná na zámeček se čtyřmi věžičkami. Budova však nakonec sloužila jako skladiště a sýpka. Toto centrum dominovalo hospodářským budovám. Dalším centrem v dolní části obce byl panský dvůr s hospodářskými a správními budovami. Na terase na levém břehu Jevišovky vyrostla řada zemědělských usedlostí a stavení myslivny. Horní část se utvářela kolem pramenů a studánky ve stráni na pravém břehu Jevišovky. Ke staršímu jádru nad starobylou zvonicí se přičlenily usedlosti podél komunikace. K obci patří také Pustý mlýn, budova cihelny (dnes hájovna), kaple Panny Marie Bolestné a lyžařský vlek.

Boskovštejn se stal známý všem archeologům, kteří se zabývali osídlením prvních zemědělců v mladší době kamenné (období 5 tis. až 2 tis. let před Kristem). Výzkumy Jaroslava Palliardiho a Františka Vildomce prokázaly u Boskovštejna osm lokalit osídlení lidu s keramikou lineární, malovanou a píchanou. Archeologický materiál odborně utříděný a publikovaný studovali ve sbírkách představitelé naší i mezinárodní archeologické vědy. Kromě toho zde byly náhodnými nálezy zjištěny zvoncovité poháry z konce mladší doby kamenné a kultura halštatská z doby železné.

Ve vlastivědě markrabství moravského nejstarší zmínka o Boskovštejně je uváděna k roku 1586, kdy Bedřich z Náchoda daroval Boskovštejn i s tvrzí své manželce Kateřině. Boskovštejn v letech 1608 - 1613 patřil Bouchvalu Jaroslavovi z Náchoda. Roku 1615 byl prodán zámek, ves, pivovar i obec Jiřice Petru Vokovi z Náchoda na Žeroticích. Před rokem 1619 koupil statek evangelický šlechtic Zikmund z Ditrichštejna. Císař intabuloval roku 1630 Boskovštejn hraběti Jiřímu z Náchoda, majiteli Hostima, po němž jej zdědil syn Leopold Ferdinand hrabě z Náchoda. Pobělohorský převrat po roce 1620 urychlil feudální proces započatý již dříve - pohlcování drobných statků velkostatky. Drobná, původně česká šlechta tak postupně vymizela. K roku 1659 se uvádí zámek na Boskovštejně jako pustý se dvorem, mlýnem a hospodou. Ferdinand Leopold z Náchoda prodal Boskovštejn roku 1660 svobodnému pánu Zdenkovi Bohuslavu Dubskému z Třebomyslic, který koupil i Hostim a od té doby byla obě panství spojena a spravována z Hostima. K Boskovštejnu patřila vrchnostenská hospoda a čtyři chalupy na " pražské silnici ", kde se platilo mýto jedna grešle - od toho název osady Grešlové Mýto. Ještě k roku 1672 je uváděn Bohuslav Zdeněk Dubský z Třebomyslnic jako pán Boskovštejna a Jiřic. Boskovštejn byl hodnocen jako ves drobných usedlíků, domkářů, chalupníků, Jiřice měly povahu lánových pozemků. Roku 1680 Zd. Dubský intabuloval Boskovštejn Ludvíku Raduit de Souches, kde uvádí k roku 1679 Ovčírna, Mlýn na prach, pila a obora. Roku 1717 po smrti slabomyslného Jana Ludvíka de Souches dostal statek jeho synovec, který 1721 intabuloval Boskovštejn na základě prodeje z roku 1720 císařsko královskému dvornímu radovi Josefu hraběti z Gatterburgu. V tomto období došlo k výrazným změnám v krajině. Listnaté a jehličnaté lesy byly zmenšeny. Velké plochy byly přeměněny v pole při panských dvorech, část pozemků prodána poddaným, obora byla zrušena. V bývalém hustém lese směrem k Prokopovu byla postavena kaple na základě "zázračného" zachránění hraběte z Gatterburgu. Část lesů kolem "pražské silnice bylo vykáceno, aby loupežníci, kteří přepadali kupce neměli úkryt. Roku 1778 bylo panství Hostim s vesnicemi Blanné, Boskovštejn, Grešlové Mýto, Jiřice, Prokopov, Rozkoš, Zvěrkovice, prodáno a roku 1789 zapsáno Antonínu hraběti Meraviglia. Samostatný statek Boskovštejn postupně splýval a panstvím Hostim. K roku 1794 měl Boskovštejn 32 domů, 228 obyvatel, k roku 1837 se už uvádí na Boskovštejně 57 domů, 404 obyvatel. Roku 1857 tři dědičky rodu Meraviglia prodaly Hostim i s Boskovštejnem Karlovi knížeti z Liechtenštejna. Po smrti Rudolfa z Liechtenštejna roku 1908 byly oba statky zapsány Ferdinandu hraběti Trautmannsdorfovi. Jeho feudální panství se udrželo jako přežitek až do let 1923-26, kdy byl rozparcelován dvůr Boskovštejn a mimo cihelnu na Boskovštejně zestátněna většina lesů. Na památku parcelace byl postaven skromný památník Osvobození půdy. K roku 1927 měl Boskovštejn v 83 domech 440 obyvatel. Obec Boskovštejn si zachovala až do nové doby zemědělský charakter. Většina obyvatel byla zaměstnána v panském dvoře a samostatně hospodařilo jen několik rolníků a domkářů. V roce 1938, kdy bylo v obci 404 obyvatel, jsou uváděny tyto živnosti a živnostníci: cihelna, dva hostince, dva koláři, kovář, krejčí, dva mlýny, obuvník, dva obchodníci se smíšeným zbožím, dva obchodníci s ovocem a zeleninou, tři trafiky, zámečník. V dřívějších dobách na Boskovštejně pracovali i tkalci, perleťář, sedlář, ovčák, zedníci a pekař. Novodobý vývoj obce a její kultury je spojen především s výstavbou školy. Na začátku 19. století docházeli někteří žáci do školy do Pavlic, jiní byli vyučováni nepříliš pravidelně doma. Tuto "pokoutní" školu zakázal hostimský farář. Po připojení Jiřic, byla po mnohých odkladech a potížích dostavena v roce 1899 budova dvoutřídní školy, v níž se od roku 1900 pravidelně vyučovalo 113 žáků. Když v roce 1910 byla otevřena škola v Jevišovicích, počet žáků pomale klesal. V roce 1938-39 byli ve škole 104 žáci, v roce 1946 klesl počet žáků na 57 a roku 1962 na 49, v roce 1969 na 28 žáků. S dvaceti dětmi v roce 1971 se udržela škola jako jednotřídní a v roce 1976 byla pro nedostatek žáků zrušena. Po druhé světové válce se myšlenka socializace probojovávala velmi obtížně. Dříve chudý Boskovštejn inklinoval ve válečných letech spíše ke straně lidové. V roce 1949, byla založena jako první projev kolektivizace, družstevní prádelna. JZD bylo založeno až v červnu 1962 se dvanácti členy. Překonávalo veliké obtíže a později, jako prosperující, bylo sloučeno s družstvem Jevišovice. Za předsedy MNV Viléma Roseckého došlo k přeměně obce, byly spraveny cesty, upravena veřejná prostranství se záhony růží, zbudovány chodníky upraveno okolí požární nádrže, obnoven rybník v lese k Jevišovicím. V roce 1969 byly postaveny autobusové čekárny, opravena budova MNV a opravena zvonice. V osmdesátých letech byl Boskovštejn přičleněn ke střediskovému MNV v Jevišovicích. Vlivem socializace se obec postupně vylidňovala. Rok 1989 přinesl novou možnost k rozvoji obce. Byl obnoven obecní úřad. V obci se dokončil vodovod, byly vyasfaltovány další cesty, obec byla ztelefonizovaná. Z vlastnictví muzea ve Znojmě byl zámeček převeden zpět obci a prodán podnikateli, který zámeček opravil, ale obci celou částku nezaplatil, zmizel a obec se s ním soudila. Za část splacených peněz byl adaptací bývalých prostor JZD postaven obecní úřad s kulturním sálem pro 200 lidí. V roce 2000 byla obec zplynofikovaná. V roce 2001 byl opraven rozhlas, zvonice a požární nádrž. V roce 2002 obec opravila střechu na obecních bytech.V roce 2003 bylo opraveno veřejné osvětlení.V roce 2004 byla opravena silnice v časti obce ,,Mokřina´´.

Letos bylo zbudováno dětské hřiště s tenisovým kurtem a byla opravena další část obecní komunikace v "Plůtkách".