Připravujeme.
Boskovštejn je malá vesnička asi sedmnáct kilometrů severozápadně od Znojma vzdálená přibližně 14 km od rakouských hranic a ležící na říčce Jevišovce. Vesnice leží v průměrné výšce 360 metrů nad mořem na celkové katastrální ploše 758 ha, přičemž lesy rostou asi na jedné polovině katastrálního výměru obce. Území této menší vesnice trvale obývá 143 obyvatel (k 31.3.2013), z 98 stavení jich 42 patří chalupářům. První písemnou zmínku o obci lze v historických pramenech nalézt v roce 1586. Urbanisticko- architektonická zástavba historického jádra obce byla vyhlášena kulturní památkou. Dalšími kulturními památkami Boskovštejna jsou goticko-renesanční zámek, kaple Panny Marie Bolestné a zvonice. K obci dále patří také Pustý mlýn, budova bývalé cihelny (dnes hájovna), kamenný historický most, památník Osvobození půdy a pomník americkému letci.
Další přírodní a kulturní zajímavosti v okolí Boskovštejna:
Historické městečko Jevišovice s barokní sýpkou a renesančním zámkem, zřícenina Bukovina, ruiny středověkého hradu Šimperk, klasicistní zámek v Kravsku se zámeckým parkem, poutní areál v Hlubokých Mašůvkách, zřícenina Lapikus, románská rotunda v Plavči, Mlýnská cyklostezka údolím Jevišovky, stepní rezervace Vevčické kopce, Jevišovická přehrada, údolí říčky Nedveky, státní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou s rozsáhlými zahradami, Řemeslné muzeum v Moravských Budějovicích.
Za vašimi humny
Příroda není cosi vzdáleného a tajuplného, její nesmírné hodnoty a vzácnosti mohou být i takřka za našimi ploty. Řada z vás žije v Boskovštejně od narození, mnozí jste se do této krásné obce přiženili či přistěhovali. Každý z vás zná svého souseda, už méně z vás zná své spoluobčany na druhém konci Boskovštejna, ale málokdo si uvědomuje, že stejný životní prostor s vámi tady sdílí řada obyčejných i velice neobyčejných druhů živočichů a rostlin. Všimnuli jste si někdy, že vaše zahrádky plynule přechází ve stráň, mez či loučku pokrytou barevným kobercem nejrůznějších kytek a trav? Vyklonili jste se někdy z okna svého traktoru a vnímali, jak malebně a přirozeně meandruje říčka Jevišovka údolím, kde jste trávili své dětství a chytali larvy chrostíků či raky? Zavítali jste někdy na procházce se psem či vnoučaty do téměř stoletého třešňového sadu, kde v dutinách stromů žije podezřele větší množství hmyzu a ptáků než jinde v okolí? Uvědomili jste si, že široko daleko na svých cestách nepotkáte taková nádherná a zachovalá místa jako je Měchounčný kopec téměř za vašimi humny?
Přírodní hodnoty okolí Boskovštejna
Boskovštejn leží v průměrné výšce 360 metrů nad mořem a rozkládá se na celkové katastrální ploše 758 ha. Lesy rostou asi na jedné polovině katastrálního výměru obce a orná půda tvoří pouze 31 %. Obcí protéká říčka Jevišovka, která je páteří Přírodního parku Jevišovka a na svém středním toku přirozeně meandruje ve svém zařízlém, místy skalnatém údolí s kamennými moři, četnými vyhlídkami a suťovými porosty obklopená nivními loukami a teplomilnými lesy. Podobný přirozený charakter má i nedaleký přítok Jevišovky - říčka Nedveka.
Největším přírodním bohatstvím místní mírně zvlněné krajiny řadící se do Jevišovické pahorkatiny jsou zdejší rozsáhlé smíšené lesy, které v jinak bezlesé zemědělské krajině jižní Moravy poskytují doslova oázu a útočiště mnoha vzácným organismům. V řece Jevišovce byl prokázán výskyt významných druhů ryb ouklejky pruhované (Alburnoides bipunctatus), mníka jednovousého (Lota lota) a hořavky duhové (Rhodeus sericeus). V blízkosti řeky můžeme pozorovat užovku podplamatou (Natrix tessellata) a ledňáčka říčního (Alcedo atthis). V tůních a mokřadech se vyskytují čolek velký (Triturus cristatus), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a všechny druhy zelených skokanů.
V Boskovštejně se nachází rozsáhlé bývalé obecní pastviny (cca 15-20 ha), které jsou místem výskytu mnoha druhů rostlin, ale také pestrých hmyzích společenstev suchých stepních trávníků. Jihozápadně od obce Boskovštejn se nachází Měchounčný kopec, který představuje nejzachovalejší část bývalých rozsáhlých obecních pastvin hostící populace některých ohrožených druhů rostlin jako je křivatec český (Gagea bohemica) nebo smil písečný (Helichrysum arenarium). Stepní trávníky na lokalitě hostí dosud mimořádně bohatá společenstva teplomilných a suchomilných druhů hmyzu a pavouků, i když je lokalita již několik desetiletí bez péče. Díky extrémním podmínkám zde dosud přežívají i náročné druhy skalních stepí a suchých trávníků. V roce 2012 byl na Měchounčném kopci proveden průzkum bezobratlých, který prokázal výskyt celkem 139 druhů brouků. K těm nejvýznamnějším patří např. střevlíček Cymindis angularis, majka Meloe scabriusculus, 44 druhů denních motýlů, z nichž nejpozoruhodnější je bohatá populace okáče kostřavového (Arethusana arethusa), 3 druhy vřetenušek, 10 druhů rovnokřídlých a také kudlanka nábožná (Mantis religiosa), z toho 7 druhů je zvláště chráněných a 15 druhů uvedených v Červeném seznamu bezobratlých. Z pavouků je významným objevem běžník vřesovištní (Xysticus striatipes), pavouk vyskytující se vzácně na bylinné vegetaci zachovalých stepních biotopů, písčin a vřesovišť.
Kromě zachovalých pastvin najdeme v Boskovštejně také téměř stoletý třešňový sad (cca 1,2 ha) nacházející se severovýchodně od obce ve svahu nad řekou Jevišovkou na jejím pravém břehu. Sad je domovem mnoha zajímavých druhů rostlin a živočichů. Řada z nich je vázána na dřevo ovocných stromů, ať už živých, usychajících nebo mrtvých třešní. Na této lokalitě můžete při troše štěstí potkat některé z krásných obyvatel starých stromů. Z ptačí říše k nim bezesporu patří krutihlav obecný (Jynx torquilla), který využívá staré drobné dutiny k hnízdění, nebo nápadnější šplhavec strakapoud prostřední (Dendrocopos medius). Z hmyzu nás zaujme krasec třešňový (Anthaxia candens), který se vyvíjí pod kůrou živých osluněných třešní nebo tesařík bukový (Cerambyx scopoli), který s oblibou navštěvuje květy bezů a šípků. Mrtvé stromy ožívají v noci různými druhy potemníků, kteří se přes den ukrývají v dutinách nebo štěrbinách kůry. Na květech hlohů a třešní na jaře hojně posedávají nápadní zlatohlávci, kteří se také vyvíjejí v trouchu listnatých stromů.
Zapojte se do tvorby boskovštejnské databáze živočichů a rostlin
Touláte se často přírodou, chodíte venčit svého pejska, krmíte v zimě ptáčky, sbíráte houby nebo bylinky? Vybavte se fotoaparátem (někdy stačí i fotka z mobilu) a zaznamenejte svůj zajímavý nález, přibalte do kapsy krabičkou od filmu na ulovený hmyz či vylisujte kytku mezi novinami a přispějte tak svými nálezy do databáze všeho živého v Boskovštejně. Třeba učiníte životní objev důležitý pro českou či evropskou vědu!:) Nezapomeňte ke svým úlovkům vždy pečlivě připojit místi nálezu (zákres v mapě, slovní popis, nejlépe GPS) a datum nálezu. Své úlovky pošlete na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo přes www.uschovna.cz (objemnější fotografie, čím lepší kvalita, tím se lépe druh určuje) nebo přineste na adresu Boskovštejn 98 (statek s koňmi Na větrné hůrce směr Obora). Nálezy budou pourčovány odborníky a uloženy do vznikající databáze. Ta bude postupně doplňována na obecním webu v kapitole Příroda Boskovštejna. Vydejte se do přírody kolem vašich domovů a za vašimi humny, budete překvapeni, jak pestrobarevný svět objevíte. Foťte, nahrávejte hlasy, sbírejte stopy, mapujte pohyb, lovte ve vodě, mějte oči otevřené.
Při bývalé hlavní cestě z Boskovštejna do Jiřic a Hostima, asi 1 km směrem k Prokopovu, stojí památná kaple. Při kapli je rybník, který se nazýval od pradávna Kabelka. O původu kaple je v kronice zapsáno toto: Když za Marie Terezie, císařovny slavné paměti, Morava od loupeživých Prusů byla oškubávána, též do naší krajiny až k Boskovštejnu se nějaká pruská cháska dostala. Že však obyčejný lid byl již oškubán, vyhledávali tito nenasytní dravci ptáčky větší, hustšího a vzácnějšího peří, totiž šlechtu. A tak se stalo, že majitel panství Boskovštejna a Hostima, když se dozvěděl o příchodu loupežných vojáků, hleděl před nimi utéci s penězi. Ale bylo již pozdě. Houf prušáků se hnal na koních za ujíždějícím pánem Konstantinem Joachimem Gatterburgem, ktarý prchal od Mírovce na Boskovštejn. Je třeba poznamenat, že všechny pozemky patřící do Prokopova a část boskovštejnských až k Měchounčnému kopci a řece Jevišovce byly porostlé lesem, a to lesem hustým, vysokým. Právě na hrázi rybníka Kabelky stála tehdy uprostřed hlubokého lesa mohutná jedle s obrazem Panny Marie. Když hrabě viděl, že Prušákům už neujede, obrátil se modlitbou k Matce Boží o pomoc. A hle, co se nestalo. Hned jak okolo té jedle projel, počala se naklánět, sotva zajel, položila se napříč přez cestu a svým mohutným chvojím hraběte zakryla před prušáky. Než tito loupežníci překážku objeli, byl hrabě pryč a zachráněn. Stalo se tak roku 1742. Na věčnou památku tohoto svého zázračného zachránění založil hned po ukončení vojny jmenovaný hrabě z Gatterburgu nynější kapli ke cti Matky Boží a založil ji hned částkou 200 zlaťáků, z jejichž úroků se měli hradit potřebné opravy. Děj pověsti je nakreslený na omítce klenby kaple, která je dnes, uprostřed polí, zdaleka viditelná.
Jméno obce Boskovštejn, dříve též Boskův Týn nebo Boskůvtýn a nebo Boskowstejn bylo vysvětlováno jako hrad pana Bočka z Kunštátu, pána na Jevišovicích. Dnešní vzhled obce je dán dlouhým historickým vývojem. Hlavním centrem byla pravděpodobně vodní tvrz, později přestavěná na zámeček se čtyřmi věžičkami. Budova však nakonec sloužila jako skladiště a sýpka. Toto centrum dominovalo hospodářským budovám. Dalším centrem v dolní části obce byl panský dvůr s hospodářskými a správními budovami. Na terase na levém břehu Jevišovky vyrostla řada zemědělských usedlostí a stavení myslivny. Horní část se utvářela kolem pramenů a studánky ve stráni na pravém břehu Jevišovky. Ke staršímu jádru nad starobylou zvonicí se přičlenily usedlosti podél komunikace. K obci patří také Pustý mlýn, budova cihelny (dnes hájovna), kaple Panny Marie Bolestné a lyžařský vlek.
Boskovštejn se stal známý všem archeologům, kteří se zabývali osídlením prvních zemědělců v mladší době kamenné (období 5 tis. až 2 tis. let před Kristem). Výzkumy Jaroslava Palliardiho a Františka Vildomce prokázaly u Boskovštejna osm lokalit osídlení lidu s keramikou lineární, malovanou a píchanou. Archeologický materiál odborně utříděný a publikovaný studovali ve sbírkách představitelé naší i mezinárodní archeologické vědy. Kromě toho zde byly náhodnými nálezy zjištěny zvoncovité poháry z konce mladší doby kamenné a kultura halštatská z doby železné.
Ve vlastivědě markrabství moravského nejstarší zmínka o Boskovštejně je uváděna k roku 1586, kdy Bedřich z Náchoda daroval Boskovštejn i s tvrzí své manželce Kateřině. Boskovštejn v letech 1608 - 1613 patřil Bouchvalu Jaroslavovi z Náchoda. Roku 1615 byl prodán zámek, ves, pivovar i obec Jiřice Petru Vokovi z Náchoda na Žeroticích. Před rokem 1619 koupil statek evangelický šlechtic Zikmund z Ditrichštejna. Císař intabuloval roku 1630 Boskovštejn hraběti Jiřímu z Náchoda, majiteli Hostima, po němž jej zdědil syn Leopold Ferdinand hrabě z Náchoda. Pobělohorský převrat po roce 1620 urychlil feudální proces započatý již dříve - pohlcování drobných statků velkostatky. Drobná, původně česká šlechta tak postupně vymizela. K roku 1659 se uvádí zámek na Boskovštejně jako pustý se dvorem, mlýnem a hospodou. Ferdinand Leopold z Náchoda prodal Boskovštejn roku 1660 svobodnému pánu Zdenkovi Bohuslavu Dubskému z Třebomyslic, který koupil i Hostim a od té doby byla obě panství spojena a spravována z Hostima. K Boskovštejnu patřila vrchnostenská hospoda a čtyři chalupy na " pražské silnici ", kde se platilo mýto jedna grešle - od toho název osady Grešlové Mýto. Ještě k roku 1672 je uváděn Bohuslav Zdeněk Dubský z Třebomyslnic jako pán Boskovštejna a Jiřic. Boskovštejn byl hodnocen jako ves drobných usedlíků, domkářů, chalupníků, Jiřice měly povahu lánových pozemků. Roku 1680 Zd. Dubský intabuloval Boskovštejn Ludvíku Raduit de Souches, kde uvádí k roku 1679 Ovčírna, Mlýn na prach, pila a obora. Roku 1717 po smrti slabomyslného Jana Ludvíka de Souches dostal statek jeho synovec, který 1721 intabuloval Boskovštejn na základě prodeje z roku 1720 císařsko královskému dvornímu radovi Josefu hraběti z Gatterburgu. V tomto období došlo k výrazným změnám v krajině. Listnaté a jehličnaté lesy byly zmenšeny. Velké plochy byly přeměněny v pole při panských dvorech, část pozemků prodána poddaným, obora byla zrušena. V bývalém hustém lese směrem k Prokopovu byla postavena kaple na základě "zázračného" zachránění hraběte z Gatterburgu. Část lesů kolem "pražské silnice bylo vykáceno, aby loupežníci, kteří přepadali kupce neměli úkryt. Roku 1778 bylo panství Hostim s vesnicemi Blanné, Boskovštejn, Grešlové Mýto, Jiřice, Prokopov, Rozkoš, Zvěrkovice, prodáno a roku 1789 zapsáno Antonínu hraběti Meraviglia. Samostatný statek Boskovštejn postupně splýval a panstvím Hostim. K roku 1794 měl Boskovštejn 32 domů, 228 obyvatel, k roku 1837 se už uvádí na Boskovštejně 57 domů, 404 obyvatel. Roku 1857 tři dědičky rodu Meraviglia prodaly Hostim i s Boskovštejnem Karlovi knížeti z Liechtenštejna. Po smrti Rudolfa z Liechtenštejna roku 1908 byly oba statky zapsány Ferdinandu hraběti Trautmannsdorfovi. Jeho feudální panství se udrželo jako přežitek až do let 1923-26, kdy byl rozparcelován dvůr Boskovštejn a mimo cihelnu na Boskovštejně zestátněna většina lesů. Na památku parcelace byl postaven skromný památník Osvobození půdy. K roku 1927 měl Boskovštejn v 83 domech 440 obyvatel. Obec Boskovštejn si zachovala až do nové doby zemědělský charakter. Většina obyvatel byla zaměstnána v panském dvoře a samostatně hospodařilo jen několik rolníků a domkářů. V roce 1938, kdy bylo v obci 404 obyvatel, jsou uváděny tyto živnosti a živnostníci: cihelna, dva hostince, dva koláři, kovář, krejčí, dva mlýny, obuvník, dva obchodníci se smíšeným zbožím, dva obchodníci s ovocem a zeleninou, tři trafiky, zámečník. V dřívějších dobách na Boskovštejně pracovali i tkalci, perleťář, sedlář, ovčák, zedníci a pekař. Novodobý vývoj obce a její kultury je spojen především s výstavbou školy. Na začátku 19. století docházeli někteří žáci do školy do Pavlic, jiní byli vyučováni nepříliš pravidelně doma. Tuto "pokoutní" školu zakázal hostimský farář. Po připojení Jiřic, byla po mnohých odkladech a potížích dostavena v roce 1899 budova dvoutřídní školy, v níž se od roku 1900 pravidelně vyučovalo 113 žáků. Když v roce 1910 byla otevřena škola v Jevišovicích, počet žáků pomale klesal. V roce 1938-39 byli ve škole 104 žáci, v roce 1946 klesl počet žáků na 57 a roku 1962 na 49, v roce 1969 na 28 žáků. S dvaceti dětmi v roce 1971 se udržela škola jako jednotřídní a v roce 1976 byla pro nedostatek žáků zrušena. Po druhé světové válce se myšlenka socializace probojovávala velmi obtížně. Dříve chudý Boskovštejn inklinoval ve válečných letech spíše ke straně lidové. V roce 1949, byla založena jako první projev kolektivizace, družstevní prádelna. JZD bylo založeno až v červnu 1962 se dvanácti členy. Překonávalo veliké obtíže a později, jako prosperující, bylo sloučeno s družstvem Jevišovice. Za předsedy MNV Viléma Roseckého došlo k přeměně obce, byly spraveny cesty, upravena veřejná prostranství se záhony růží, zbudovány chodníky upraveno okolí požární nádrže, obnoven rybník v lese k Jevišovicím. V roce 1969 byly postaveny autobusové čekárny, opravena budova MNV a opravena zvonice. V osmdesátých letech byl Boskovštejn přičleněn ke střediskovému MNV v Jevišovicích. Vlivem socializace se obec postupně vylidňovala. Rok 1989 přinesl novou možnost k rozvoji obce. Byl obnoven obecní úřad. V obci se dokončil vodovod, byly vyasfaltovány další cesty, obec byla ztelefonizovaná. Z vlastnictví muzea ve Znojmě byl zámeček převeden zpět obci a prodán podnikateli, který zámeček opravil, ale obci celou částku nezaplatil, zmizel a obec se s ním soudila. Za část splacených peněz byl adaptací bývalých prostor JZD postaven obecní úřad s kulturním sálem pro 200 lidí. V roce 2000 byla obec zplynofikovaná. V roce 2001 byl opraven rozhlas, zvonice a požární nádrž. V roce 2002 obec opravila střechu na obecních bytech.V roce 2003 bylo opraveno veřejné osvětlení.V roce 2004 byla opravena silnice v časti obce ,,Mokřina´´.
Letos bylo zbudováno dětské hřiště s tenisovým kurtem a byla opravena další část obecní komunikace v "Plůtkách".
Základní data události
| pilot: | J.R.JONES |
| narozen: | 1922 |
| osobní číslo: | 0-715546 |
| armáda: | 15. USAAF |
| křídlo: | 306.FW |
| skupina: | 31.FG |
| peruť: | 308.FS |
| základna: | San Savero AF |
| letoun: | North American P-51B-15NA "Mustang" |
| den sestřelu: | 28.srpen 1944 |
| čas sestřelu: | 11.15 -11.20 hodin |
| kým sestřelen: | německým FW - 190 |
| naposledy viděn: | na 48° 36' SŠ , 16° 04' VD |
| Čest jeho statečnosti. | |
Zápis v kronice Obce Jevišovice
V kronice Jevišovic na straně č.49 je k uvedené věci - sestřelení bojového letadla:
Jeden takový mohutný, vysoko letící svaz bombardovacích amerických letadel doprovázených stíhačkami upoutal naši pozornost velkým hukotem za krásného slunečného dne 28. srpna 1944 letěl ve směru od Jihlavy na Vídeň. Mnozí občané našeho městečka se zastavovali a dívali se na letící letadla. Několik nás bydlících blízko kostela jsme vyběhli na prostranství před kostelem a stali se tak svědky velikého dramatu, které se odehrálo asi kolem 11. hodiny dopolední.
Nad boskovštejnským lesem, který se nachází západně od Jevišovic se totiž odehrál veliký letecký souboj mezi dvěma letadly. Ve směru od Moravských Budějovic jsme najednou uviděli vyletět letadlo, které prudce stoupalo vzhůru a směřovalo k vysoko letícímu americkému svazu. Najednou se od amerického svazu oddělila jedna stíhačka a už jsme slyšeli silnou střelbu. Důsledek této střelby se brzy projevil. Americká stíhačka dostala od německého Messerschmidta těžký zásah. Bylo vidět, že z americké stíhačky se utrhlo křídlo a letoun začal padat dolů. Brzo na to se ozval hromový výbuch a k zemi začalo padat hořící letadlo. Když se padající letadlo již ztratilo za lesem, uviděli jsme i jiné letadlo jak se oddělilo od leteckého svazu a vrhlo se přímo na německá Messerschmidt, který jedině tím, že okamžitým prudkým letem k zemi a nízkým letem údolím Jevišovky ve směru od Boskovštejna k východu kolem Jevišovic unikl této druhé americké stíhačce.
Samozřejmě, že jsme všichni hned, většinou na kolech, spěchali k Boskovštejnu, abychom zjistili co se stalo se sestřelenou americkou stíhačkou. Po čtvrthodině rychlé jízdy uviděli jsme za lesem strašné divadlo. Na mezi nad loučkou vlevo od potůčku Stanůvka, hned za zatáčkami silnice za lomem u lesa směrem k Boskovštenu ležel rozbitý trup amerického letadla a jedním uraženým křídlem a ještě z něho stoupal dým. Kolem letadla bylo již dost lidí, kteří sem dojeli z Jevišovic a Boskovštejna.
První kdo k hořícímu letadlu přiběhl byl hajný Jaroslav Řeřucha, který ještě v roce 1977 bydlel v blízké hájence. Podle jeho výpovědi letadlo vysoko ve vzduchu vybuchlo a upadlo mu křídlo. Výbuchem vypadla z letadla gumová benzínová nádrž, která byla nalezena 550 m od spadlého letadla. V letadle byl nalezen jen trup z těla amerického letce - poručíka a bělocha, zatím zbytky hlavy, nohou a rukou byly nalezeny rozházené v lesíku zv. Síčka, nacházející se vlevo nad místem, kde spadlo letadlo. Celé zbytky letadla, včetně trupu letce bez hlavy hořely až do dopadu na zem. Pozůstatky letce byly posbírány, uloženy do rakve a pohřbeny na hřbitově v Jevišovicích. Nikde však ani ve farních kronikách v Jevišovicích , Pavlicích ani v Boskovštejně není o tomto pohřbu žádný záznam. Není známo co se stalo s troskami letadla. Podle hajného Řeřuchy měl tento u sebe vojenskou knížku amerického letce, kterou odevzdal Mezinárodnímu červenému kříži v Praze po roce 1946, kdy byla provedena exhumace ostatků letce. Exhumace byla organizována Mezinárodním červeným křížem v Praze a zúčastnila se ho i matka sestřeleného letce, která si pozůstatky odvezla domů.
Dne 18.9.1946 zúčastnilo se občanstvo i žactvo měšťanské školy se svými učiteli pietního rozloučení s americkým letcem sestřeleným německým stihačem u Boskovštejna na okraji lesa blízko silnice vycházející z lesa k Boskovštejnu. Přesné místo je asi 100 m východně od místa, kde nyní stojí památník. Letec byl dočasně pochován na hřbitově v Jevišovicích. Po exhumaci v průběhu slavnosti, jež se v hojném počtu účastnilo občanstvo z Jevišovic a okolí, promluvil ředitel školy Rudolf Virgl. V anglickém proslovu o oběti hrdinově za naši svobodu poděkoval zároveň americké delegaci za pomoc při našem osvobození státu a slíbil, že ji budeme vždy s vděčností vzpomínat. Hrdina nebude nikdy zapomenut. Na to zazpívalo žactvo školy za řízení ředitele americkou a československou státní hymnu. Hrdina byl pak odvezen na boskovštejnskou silnici k památníku u Boskovštejna. Pomník americkému letci dal na svůj náklad zhotovit a postavit Místní národní výbor v Boskovštejně a jeho odhalení za velké účasti občanstva bylo provedeno v létě 1946. Na pomníku je tento prostý nápis: Na památku americkému letci zde sestřelenému v leteckém boji 28.8.1944.
Článek z tisku:
Dne 28.8.1944 v 11.20 hod při náletu na Vídeň - Moosbierbaum, ( nasazeno 583 letadel a 4 sestřeleny ) sestřelen v prostoru Boskovštejna americký stíhací letoun při souboji se třemi FW 190, Mustang P- 51 B pilotovaný poručíkem Jamesem Ralphem Jonesem ( os. Číslo 0-715546 ) od 31 stíhací skupiny, 308 stíhací letky, 15 letecké armády USA. Letoun startoval z letecké základny Severo, jižní Itálie. Letoun se zřítil u obce Boskovštejn na rozhraní pole a louky, asi 50m od levé strany okresní silnice na Jevišovice, pilot uhořel, dne 29.8.1944 byly tělesné pozůstatky pilota odvezeny do Jevišovic a na tamním hřbitově pohřbeny dne 30.8.1944 v hrobě č. 19.
Historie
-
Boček z Kunštátu
-
Bedřich z Náchoda
-
Jaroslav z Náchoda
-
Petru Vok z Náchoda
-
Zikmund z Ditrichštejna
-
Leopold Ferdinand hrabě z Náchoda
-
Zdenek Bohuslav Dubský z Třebomyslic
-
-
Josef hrabě z Gatterburgu
-
Antonín hrabě Meraviglia
-
Karel kníže z Liechtenštejna
-
Ferdinand hrabě Trautmannsdorf
Archeologický výzkum
Strana 1 z 3
















